Gramatická forma

Tato kapitola určuje, jakým 'hlasem' systém mluví. Jednotná forma oslovení zajišťuje, že komunikace je vždy předvídatelná a srozumitelná, což uživatelům usnadňuje práci a orientaci v aplikaci a pomáhá budovat důvěru a srozumitelnost.

Naším cílem je, aby systém působil jako kompetentní, nápomocný a profesionální kolega, nikoliv jako pasivní nástroj nebo arogantní robot.

1. Základní forma oslovení: Vždy formální (Vykání)

Toto je základní a neměnné pravidlo pro aplikace v profesionálním sektoru.

• Pravidlo: Veškerá komunikace směřující k uživateli (pokyny, dotazy, chybové hlášky) musí být ve formální, zdvořilé formě (vykání).
• Proč: Buduje to respekt a profesionalitu. Uživatelé jsou experti ve své doméně a systém s nimi musí jednat na odpovídající úrovni.
• Příklad:
  • Správně: "Opravdu si přejete smazat…?"
  • Špatně: "Uložil jsi změny."
  • Správně: "Uložil jste změny." / "Změny byly uloženy."
  • Špatně: "Opravdu chceš smazat…"

2. Kontextová forma sdělení

Volba gramatické formy (infinitiv, imperativ, oznámení) závisí na komponentě a situaci.

Přehled gramatických forem

Tlačítka a Výzvy k akci (CTA)

Forma: Infinitiv (např. "Uložit")

• Pravidlo: Všechna tlačítka, která spouštějí akci, by měla být v infinitivu.
• Proč: Infinitiv je krátký, neutrální a jasně popisuje, co se stane po kliknutí. Je to "jmenovka" té akce.
• Reference: Výzvy k akci.
• Příklady:
  • "Upravit"
  • "Uložit"
  • "Zrušit"
  • "Přidat" / "Vytvořit"
  • "Smazat"

Zástupné texty (Placeholders)

Forma: Imperativ (rozkazovací způsob) ve 2. os. č. mn. (např. "Zadejte…")

• Pravidlo: Zástupné texty (placeholdery) by měly uživatele zdvořile instruovat, co má dělat.
• Proč: Imperativ je v tomto kontextu nejpřímější a nejužitečnější. Nejde o příkaz, ale o radu (např. "Sem zadejte jméno…").
• Reference: Popisky a pomocné texty
• Příklady:
  • "Zadejte jméno"
  • "Vyberte typ"
  • "Vyhledejte partnera"

Chybové, varovné a pomocné texty

Forma: Popisný stav (oznamovací) nebo zdvořilý pokyn (imperativ)

Tady je klíčové nebýt obviňující. Text musí konstatovat fakt a nabídnout řešení.

• Pravidlo 1 (Konstatování faktu): Nejprve popište problém jako fakt, ne jako chybu uživatele.
  • Místo: "Zadali jste neplatné datum." (Obviňující)
  • Použijte: "Datum nesmí být v minulosti." (Popisné)
  • Místo: "Musíte být starší."
  • Použijte: "Musí být starší 18 let." (Konstatování požadavku)
• Pravidlo 2 (Nabídnutí řešení): Použijte zdvořilý imperativ, pokud je potřeba dát jasnou instrukci k nápravě.
  • "Zadejte prosím platnou e-mailovou adresu."
  • "Vyberte jednu z možností."
  • "Pro pokračování je nutné souhlasit s podmínkami." (Kombinace oznámení a nutnosti)

Úspěšné hlášky a notifikace

Forma: Pasivní rod (oznámení) (např. "Bylo uloženo")

• Pravidlo: Pro potvrzení akce je nejlepší použít pasivní rod (trpný rod) nebo oznamovací větu.
• Proč: Uživatel akci provedl (kliknul na "Uložit") a systém mu nyní pouze oznamuje výsledek této akce. Důraz je na výsledku, ne na tom, kdo ho provedl.
• Příklady:
  • "Vaše změny byly úspěšně uloženy."
  • "Smlouva č. 12345697 byla úspěšně sjednána."
  • "Váš profil byl aktualizován."

Potvrzovací dialogy (Modální okna)

Forma: Zdvořilý dotaz (vykání)

• Pravidlo: Když po uživateli chcete potvrdit kritickou akci (mazání, storno), položte mu přímou otázku ve formálním "Vy" tvaru.
• Proč: Uživatel se musí na chvíli zastavit a zamyslet. Otázka tomu napomáhá lépe než suché oznámení.
• Reference: Modal
• Příklad:
  • "Opravdu si přejete stornovat pojistnou smlouvu č. 123456789?"
  • Následují tlačítka v infinitivu: "Stornovat smlouvu" a "Zrušit".